Z Černé Hory až k prameni Moravy.
Nejsou Hory jako hory. Když se řekne Černá Hora, tak se asi většině vybaví republika, ležící na Balkáně u pobřeží Jaderského moře, mezi Chorvatskem a Albánii. Toho, kdo neholduje zeměpisu a cestování, možná spíš napadne pivovar, ležící ve stejnojmenném městečku v okrese Blansko a některé z jeho známých značek piv, jako třeba tmavý Granát nebo medový speciál Kvasar. Lyžařům by mohla přijít na mysl hora, na kterou jezdí známý Černohorský Express. Tak se jmenuje kabinková lanovka na Černou horu, ale tato se píše s malým „h“. Putování k prameni Moravy nezapočalo na Balkáně. Ba ani nedaleko Brna. Nabízela by se sice hřebenovka z Krkonoš na Králický Sněžník, ale start cesty a „základní tábor“ ležel v resortu Czarna Góra pod nedalekým stejnojmenným vrcholem.
Putování začalo na vrcholu Černé Hory, kam jsme dojeli zbaběle lanovkou. Budiž nám snad omluvou, že dcera neměla tehdy ještě ani 1,5 roku. Museli jsme zvládnout cca 17 km trasu do jejího poobědního spaní. Krátce jsme se zdrželi u rozhledny a nasadili rychlé tempo po první turistické značce. Už ani nevím, v jakém pořadí, ale řekněme, že třeba červená střídala zelenou, tu zase modrá a nakonec jsme do cíle dorazili po žluté. Na barvách nezáleží. Důležité je, že to byl hezký výlet a vrchol Králického Sněžníku jsme zdolali severní „stěnou“. Z jižní strany, se startem v Dolní Moravě, jsme již na vrcholu stanuli před drahným časem.
Počasí bylo báječné a samotný pobyt byl velmi příjemný. Velmi příjemně mě překvapil pobyt v resortu. Velmi prostorné a vybavené apartmány s podlahovým topením (ne, že bychom ho v létě využili, ale v zimě to bude určitě fajn) a vyžití pro malé děti. To bylo největším plus, kvůli kterému bych neváhal přijet znovu. A kvalita jídla v restauraci? Nesrovnatelně lepší, než ve většině restaurací u nás. To už by bylo ale na jiný článek…
Související obrázky:
